Za velehory jsou označována pohoří nad vrstevnicí 1 500 (též 2 500) m nad mořem, se znaky glaciální a periglaciální modelace. Vyznačují se vysokou reliéfovou energií a výškovou podnební zonalitou (vystupují nad horní hranicí lesa)1). Podle této definice sem můžeme zcela jistě zařadit Alpy, pohoří Apeninského a Balkánského poloostrova, Karpaty, Kavkaz, pohoří Pyrenejského a Skandinávského poloostrova, Ural a Vysoké Tatry. Nelze pominout hory ostrova Islandu, Korsiky, Kréty, Sardinie a Sicílie. Co se České republiky týče, můžeme sem

přiřadit i pohoří Krkonoše. Stejně jako velehory zaujmou v krajině, tak zaujmou i v mapě. Je vícero způsobů vyjádření výškopisu na mapě, ale zákres velehor je nepominutelný vždy. Velehory svými prudkými svahy, skalisky a často i ledovci nutí kartografy hledat způsob co nejnázornějšího…

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (ÚAZK)1) v Praze uchovává rozsáhlou sbírku různých turistických map. Vybraná část byla dne 22. 6. 2012 představena na již 10. jednodenní tematické výstavě s názvem Turistické mapy Čech, Moravy a Slezska. Stalo se tak v prostorách ÚAZK (obr. 1). Změna společenských a výrobních poměrů a životního stylu ve 2. polovině 19. století dala vzniknout i turistice. Tou, jak v roce

1906 v hesle Turistika uvedl OTTŮV SLOVNÍK NAUČNÝ (OSN), ... slove cestování za účelem zábavy, která spočívá najmě v rozkoši z pobytu v přírodě vůbec a pak ve vyhledávání méně známých a krajinářských vynikajících končin,…