Za autora třetí nejstarší známé mapy Čech, kterou datujeme rokem 1619, je obecně považován písař Starého Města pražského Pavel (Paulus) Aretin z Ehrenfeldu (? Uherský Brod – ? Perno?). 1)
Název mapy zní: REGNI BOHEMIAE NOVA ET EXACTA DESCRIPTIO. To, přeloženo z latinského jazyka do jazyka českého, znamená: Nový a přesný popis Království českého. Název je jednořádkový a je umístěn v záhlaví mapy.
Tuto mapu vlastní Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (ÚAZK) 2) v několika různých reprodukcích. 3)
Jako původní výtisky vlastní ÚAZK několikero map Čech, jejichž návaznost na uvedenou mapu Pavla Aretina je zcela zřejmá, míra spojitosti s ní však není ještě přesně zjištěna.) Tímto se nyní zabývat nebudeme.
Pro tuto chvíli ale krátce a jen zčásti vyzdvihneme jednu z nich 4) a to proto, neboť péčí pracovníků zeměměřického odboru v Pardubicích 5) byla v letošním roce vydána její reprodukce.
Pouze černobílá mapa nese pětiřádkový název BOHEMIA//IN SUAS PAR=//TES GEOGRA=//PHICÉ DIS=//TINCTA. Volně přeloženo do českého jazyka: Čechy ve svých částech zeměpisně představené.
Původní výtisk pořízený z mědirytiny má rozměr 484 x 587 mm. 6) Mapa je datována rokem 1620 a jako ten, kdo ji nakreslil, je uveden pražský rytec nizozemského původu Egidius Sadeler, tedy Jiljí (Aegidius) Sadeler (1570 Antverpy – 1629 Praha). 7)
Za rytce je označen amsterdamský rytec, kartograf a knihkupec Petr (Petrus) Kaerius (1571 Gent – 1646? Amsterdam) 8)a tamtéž působící vydavatel map a atlasů Joannes Janssonius, tedy Jan (Johannes) Janssonius (1588 Arnhem – 1664 Amsterdam). 9) Toho je však nutno považovat především za vydavatele.
Mapa má zajímavý nejenom původ, obsah, celkovou kresbu, ale i výzdobu.
U horního severního okraje mapy je v podélných oválech vykresleno šest jednoduchých dálkových pohledů na česká města. Uvádíme je zleva a tak, jak jsou popsána: PRAGA (Praha), EGRA (Cheb), ZASLAVIA (Čáslav), COMMONA (Chomutov), LAVNA (Louny) a SLANA (Slaný).
Po stranách, podobně jako u výtisků mapy připisované Pavlu Aretinovi, jsou vyobrazeny postavy v dobových oděvech. Na levé straně stojí čtyři mužské a na pravé straně čtyři ženské. 10) Představují zástupce tehdejší české společnosti. Nad nimi jsou určující nápisy. Od shora čteme REX BOHEMIE., NOBILIS BOHEMIE, MERCATOR BOHEMIE, RUSTICUS BOHEMIE. Protějškem jim jsou REGINA BOHEMIE, NOBILIS UXOR BOHEMIE, MERCATORIS UXOR BOHEM., RUSTICA BOHEMIE. Volně přeloženo do českého jazyka tedy český král, pán (šlechtic), kupec (měšťan) a sedlák, česká královna, paní (šlechtična), kupcova žena (měšťanka), selka.
Mapu ještě vpravo nahoře zdobí jen jednoocasý 11) český lev, vlevo nahoře dvojhlavý císařský orel.
Toto doplnění mapového obrazu navýšilo informační hodnotu mapy a stalo se též jistým odlišovacím znakem předloženého vydání od mnoha jiných zpracování.
Zeměměřický úřad dlouhodobě usiluje o zpřístupňování především českých, moravských a slezských kartografických památek. 12)
Důvodem k výběru této konkrétní mapy byl jak její obsah a provedení, tak také jednobarevnost a celková dobrá zachovalost, tedy možnost její snadné reprodukce.
Byla vytištěna ofsetem v černé barvě na nehladký papír RIVES Tradition (odstín slonová kost), gramáž 120 g/m2, který je dodáván ve velikosti 700 x 1000 mm. 13)
Po ořezu po tisku je výsledný formát mapového archu 503 x 604 mm.
I když je mapa vytištěna jen jednobarevně, podařilo se jemnými odstíny naznačit i stáří papíru, dobře jsou patrná i místa poškození a reprodukce dostatečně vypovídá i o stupni zachovalosti původního výtisku.
Tisk je celkově velmi ostrý, dovoluje detailní zkoumání mapy.
Z pohledu ÚAZK mohou být tyto výtisky předkládány badatelům namísto původní předlohy a tímto ji šetřit.
Takováto reprodukce může sloužit jako prostředek dokumentace, jako podklad pro výzkum, jako dekorativní grafický list a nakonec i jako předmět sběratelského zájmu.
V každém případě se stane součástí sbírky kopií, reprodukcí a faksimilí, které ÚAZK cílevědomě shromažďuje.
Její vydání je záslužné. Díky digitalizaci je sice možno původní mapu velmi podrobně a do všech detailů zkoumat v počítačovém prostředí, možnost přímého náhledu na ni, v celém jejím rozsahu najednou a ve všech souvislostech, však nic nenahradí.
Přílohou k reprodukci je samostatný odděleně vytištěný doprovodný text.
Ona sama je ale bez jakéhokoli tirážního údaje. V případě absence doprovodného textu se tak tisk stává pro neznalou osobu anonymním. To je jediná negativní skutečnost tohoto vydání.
A tak lze tento výtisk s uznáním doporučit.
RNDr. Tomáš Grim, Ph.D.,Zeměměřický úřad, Praha
Poznámky a zdroje
1) K jeho osobě a mapě viz KUCHAŘ, Karel: Mapy českých zemí do poloviny 18. století. Vývoj mapového zobrazení území Československé republiky I. díl. Praha 1959, s. 16 – 20.
2) Ústřední archiv zeměměřictví a katastru (ÚAZK) je pracovištěm Zeměměřického úřadu v Praze. O archivu viz blíže: GRIM, Tomáš, KOSTKOVÁ, Pavla, KRONUS, Miroslav, ŘÍMALOVÁ, Jitka: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru. Praha 2010, s. 3-7.
3) Jsou součástí sbírky kopií, reprodukcí a faksimilí starých map. Viz inventární čísla V/8/23, V/8/24, V/8/53/4, V/8/66, V/8/67. Jako reprodukce je v této sbírce uložena i její dobová kopie. Viz inventární jednotka V/8/134.
4) Jsou součástí sbírky starých map Čech, Moravy a Slezska (Bohemika) s dobou vydání do roku 1850 včetně. Mají inventární čísla I/1/64, I/1/75, I/1/76, I/1/79, I/1/86, I/1/88, I/1/89, I/1/90, I/1/91. Lze je nahlédnout na internetu na adrese http://archivnimapy.cuzk.cz.
5) Má inventární číslo I/1/86.
6) Zvláště pánové Ing. Oldřich Kafka, Stanislav Pravec, Jiří Zeman.
7) Měřeno levá x dolní strana.
8) K tomu viz heslo Sadeler, 3. S. Jiljí (Egidius). Ottův slovník naučný, Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí., XXIV, Praha 1904, s. 477; KUCHAŘ, Karel: Mapy (jako pozn. 1), s. 58.
9) DRÁPELA, Milan, Václav: Vývoj moravské kartografie. Habilitační práce, nepublikováno, Brno 1994, s. 129.
10) TÝŽ: Vývoj (jako pozn. 9), s. 129.
11) Uváděná mapa Pavla Aretina jich představuje vždy šest a šest.
12) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_lev_(heraldika)
13) Byla vydána již řada i barevných reprodukcí. Viz GRIM, Tomáš, KAFKA, Oldřich: Reprodukce starých map Čech, Moravy a Slezska. Geodetický a kartografický obzor, 56/98, 2010, č. 4, s. 85 – 86.
14) Tyto údaje laskavě poskytl pan Ing. Oldřich Kafka. Autor mu za ně děkuje.
Warning: count(): Parameter must be an array or an object that implements Countable in /data/web/virtuals/67411/virtual/www/domains/staremapyceska.cz/wp-includes/class-wp-comment-query.php on line 399