115 let Pražského národního atlasu

Pražský Národní atlas

Pražský Národní atlas

Informace na XXXIV. sympoziu z dějin geodézie a kartografie – Národní technické muzeum

Dne 16. 11. 1898 byl vynesením (tedy výnosem) c. k. ministerstva osvěty a vyučování č. 27.929 schválen pro vyučování na obecných školách pražských (královského hlavního města Prahy) Pražský// NÁRODNÍ ATLAS 1).

Byl vydán za souhlasu „Bolzanova samostatného sirotčince učitelského v král.(ovství) českém v Praze“ jako Methodický postup při zeměpisném vyučování.

Vytištěn byl v kartografickém ústavu G. Freytaga a Berndta ve Vídni a na jeho náklad.

Cena vázaného výtisku byla 1K 50 h2). Bylo ale možno si zakoupit i jednotlivé mapy (plány) a to číslo 1 – 5 po 12 h, zbývající po 20 h.

Obsah atlasu

Obsah tvořily:

1/ Ideální plán obecné školy v měřítku 1 : 300 s plánem III. třídy v měřítku 1 : 50,

2/ Plán královského hlavního města Prahy v měřítku 1 : 15 000,

3/ Mapa okolí pražského, fysická v měřítku 1 : 150 000, 4/ Mapa království českého v měřítku 1 : 1 000 000,

5/ Mapa sudetských zemí: Čech, Moravy a Slezska, fysická v měřítku 1 : 1 500 000,

6/ Mapa rakouských zemí alpských, fysická v měřítku 1 : 1 500 000,

7/ Mapa Rakousko-uherského mocnářství, fysická v měřítku 1 : 4 000 000,

8/ Mapa Rakousko-uherského mocnářství, politická v měřítku 1 : 4 000 000,

9/ Mapa Evropy, fysická v měřítku 1 : 20 000 000,

10/ Mapa Polokoulí, fysická v měřítku 1 : 100 000 000 3).

Jako původci výše vypsaných plánů a map jsou uvedeni Prof. Karel Bečka a Jan Jiří Rothaug.

Profesor Karel Bečka (?.1854 Nová Ves – 27. 5. 1902 Praha)4) působil při ústavu pro vzdělávání učitelek v Praze5).

Jan Jiří Rothaug, jak je zde uvedeno, byl Johann Georg Rothaug (11. 11. 1850 Nový Kámen – 4. 3. 1924 Vídeň)6). Byl to známý tvůrce map a atlasů7).

Pražský Národní atlas

Pražský Národní atlas

Na titulní straně atlasu se dovídáme, že oba jmenovaní plány a mapy upravili, avšak na samotných výtiscích již povětšinou stojí, že je zpracovali. Odkaz na úpravu nese jen Plán královského hlavního města Prahy a mapa Okolí pražské a toto je spojeno se jménem Karel Bečka. Co přesně tím bylo míněno, nemůžeme říci.

Atlas byl pražský národní, a byť to není nikde uvedeno, byl zcela jistě přednostně určen žactvu a učitelstvu (či jiným uživatelům) české národnosti.

Karel Bečka, dle příjmení Čech, byl nepochybně ten, kdo tyto plány a mapy opatřil zeměpisným názvoslovím a popisy v českém jazyce.

Naproti tomu Johann Georg Rothaug, rodem Němec, se na tomto jistě nepodílel, ale naopak, jako zkušený kartograf byl zase ten, kdo byl tvůrcem toho podstatného, totiž polohopisné a výškopisné složky zde zařazených plánů a map. Z této autorské dvojice je u map číslo 4 až 10 uveden tedy vždy jako první.

Jak je z výše přepsaného obsahu atlasu zřejmé, byl tvořen podle zásady od blízkého ke vzdálenému a od známého k neznámému. A svědčí o tom i řazení jednotlivých výstupů.

Ty všechny obsahují polohopis, výškopis a popis. Jsou zobrazeny zeměpisné souřadnice, sídla, ale i některé významné stavební objekty, železnice, silnice, hranice, vodstvo, porosty a výškové poměry. Vše v závislosti na velikosti měřítka příslušné mapy. Mapové znaky a použití barev jsou vysvětleny buď v kartuších s názvem a měřítkem mapy, nebo pod rámem mapy. Zeměpisná délka je počítána nikoli od Ferra, ale již od Greenwiche 8).

Velká pozornost, a to je pro mapy, které tvořil Johann Georg Rothaug zvlášť příznačné, byla věnována vyjádření výškových poměrů území 9). Ke stanovení nadmořských výšek byly použity hypsometrické vrstvy v kombinaci s výškovými kótami, pro vyjádření reliéfu šrafy. Pro větší názornost byly mapy stínovány, terén byl osvětlen od severozápadu. Mapy se pak jevily jako takřka trojrozměrné.

Vlastní kresba i popis mapy jsou v dobré jakosti. Přesto ale zjišťujeme místy nepřesnosti v lícování a někdy kresba přesahuje i rámy map. Tím nejsou ale míněna místa takto vykreslená záměrně z důvodu zachování celistvosti zákresu určité části zobrazeného území.

Barvy jsou velmi výrazné. Zjišťujeme zde jak plné plošné barvy, tak jejich odstíny, k tomu již bylo využito i linkových rastrů. V sytějších odstínech se ale popisy, třebaže tištěné v černé barvě, poněkud ztrácejí a jsou hůře čitelné.

Pražský Národní atlas - obsah

Pražský Národní atlas – obsah

Samotný tisk je na vysoké úrovni.

 Atlas byl svázán do pevných desek ve velikosti 345 x 240 mm10), formát map byl po knihařském zpracování a ořezu ve velikosti 340 x 460 mm a 230 x 340 mm.

Plán Prahy měl rozměr větší, 440 x 460 mm, a proto byl ve své horní části přeložen.

Tímto Pražským národním atlasem byla dána možnost poznat větší část hlavního města Prahy, jejího širšího okolí, Čechy, české země, Rakousko – Uhersko, Evropu a nakonec i svět.

Byl nabídnut podrobný plán, vlastivědná mapa, mapy obecně zeměpisné a fyzické, mapa politická. V úhrnu nemalý zdroj zeměpisných informací.

Tento atlas není svým obsahem výjimečný, svým určením konkrétní skupině uživatelů je však zcela ojedinělý.

Toto určení ale nebylo omezující a atlas mohl sloužit všem dalším jiným osobám znalým českého jazyka, nejenom s přednostním zájmem o mapový obraz Prahy a Čech.

V roce 2013 uplynulo od vydání Pražského národního atlasu 115 let.

Mapa Rakousko-uherského mocnářství – výřez, původní velikost

Mapa Rakousko-uherského mocnářství – výřez, původní velikost

Plán královského hlavního města Prahy – výřez, původní velikost

Plán královského hlavního města Prahy – výřez, původní velikost

Mapa království českého – výřez, původní velikost

Mapa království českého – výřez, původní velikost

Mapa Rakousko-uherského mocnářství – výřez, původní velikost

Mapa Rakousko-uherského mocnářství – výřez, původní velikost

Poznámky a zdroje

1)  Zde i níže viz výtisk v archivu autora.

2)  K těmto měnovým jednotkám viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Rakousko-uhersk%C3%A1_koruna.

3)  Přepis částečně upraven. Poznámka autora.

4)  Literární archiv – Památník národního písemnictví, Kuncova kartotéka. Údaje laskavě poskytli paní PhDr. et Mgr. Eva Novotná, Mgr. Iva Prokešová a pan Mgr. Karol Bílek. Autor jim za to děkuje.

5)  K datu a místu smrti a k činnosti viz seznam zemřelých spolupracovníků OSN. In: Ottův slovník naučný. Illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. XIX. VNJO, Praha 1902.

6)  K místům narození a smrti: Nowy Kamień, dříve Steinau v západní Haliči a Wien. Poznámka autora.

7)  K jeho osobě viz http://www.josef-rothaug.de/pl/GalizienPL.html.

8) K tomu více heslo ferrský poledník in: Malá československá encyklopedie, II. Academia. Praha 1985, s. 418.

9) Jako příklad viz mapa Karte der Bezirke TROPPAU und WAGSTADT. Archiv autora.

Napište mi svůj názor